Legio Mariae

Záchrana katolických kněží v Hirošimě

11. srpna, 2015události

"Modlitba je silnější než atomová bomba!"

Hirošima - toto jméno bude v dějinách neustále spojené s totálním zničením a nevýslovným utrpením po shození první atomové bomby během druhé světové války.

Bylo pondělí, 6. srpen 1945, mezi druhou a třetí hodinou v noci. Z ostrova Tinian vystartovalo letadlo typu Boeing B-29 Superfortress směrem k japonské pevnině. Hirošima měla být vymazána ze zemského povrchu, a tím měla být zničena japonská válečná moc.

Otvory bombardéru se otevřely nad více než 1 / 2 milionovým městem. Vše se odehrávalo podle plánu. Bylo to poprvé v dějinách lidstva, co se lidé odvážili shodit na zem atomovou bombu. Stalo se to ráno o osmé hodině a patnácté minutě. Nepředstavitelný světelný blesk a město bylo pokryto vařícím kouřem, který vyhazoval budovy do vzduchu.

Obrovské mračno kouře dosáhlo za tři minuty výšku 10 000 až 20 000 metrů. Celé město bylo zničeno. Co zbylo, byla jen tma, krev, zhořeniny, sténání a bleskurychle se šířící hrůza.

Takto to popisuje pilot bombardéru: "Od této vzpomínky na několik nejstrašnějších minut mého života se nikdy nebudu moci osvobodit."

Nejen on, celý svět byl šokován! Hirošima zůstane varováním pro všechny časy. Existuje však ještě jedno jiné, velkorysé, nepoznané poselství z Hirošimy, utěšující poselství naděje: "Modlitba je silnější než atomová bomba!"

Maria, Královna růžence, zázračným způsobem zachránila malé, čtyřčlenné Společenství kněží jezuitů, kteří žili na faře vzdálené jen 8 bloků domů od centra exploze.

Páter Hubert Schiffer SJ, který zemřel 27. března 1982 ve Frankfurtu, podal o tom, jako očitý svědek svědectví na jednom eucharistickém kongresu ve Philadelfii (USA).

Jako 30-letý kněz působil na faře "Nanebevzetí Panny Marie" v Hirošimě. Před deseti tisíci účastníky podal následující svědectví:

"Zcela náhle, jakoby mezi jedním a druhým nádechem, se modré nebe nad Hirošimou osvítilo zaslepujícím, nepopsatelně oslňujícím intenzivním světlem. Obklopovalo mě jen třpytivé světlo. Nemohl jsem ani vidět, ani přemýšlet. Na moment všechno ztichlo. Plaval jsem v oceánu světla, bezbranný a ustrašený. Zdálo se, že místnost přestala dýchat naplněná smrtelným tichem.

Najednou se ozvalo hromobití hrůzné exploze. Neviditelná síla mě shodila ze židle. Ve vzduchu to mnou třáslo, házelo, točilo jako list v podzimním větru. Pak se vše ponořilo do tmy, do ticha, do nicoty. Neztratil jsem vědomí, protože jsem se snažil myslet na to, co se stalo. Cítil jsem, že i já sám jsem v této totální tmě. Ležel jsem tváří k zemi na dřevěných troskách.

Těžký předmět tížil moje záda a po tváři mi stékala krev. Nic jsem neviděl a neslyšel. Myslel jsem si, že jsem mrtvý! Pak jsem slyšel svůj vlastní hlas. To byla ta nejhrůznější zkušenost ze všeho. Ukázala mi, že jsem ještě živý a ve mně rostlo strašné vědomí, že se musela stát hrozná katastrofa! Jeden celý den jsem strávil já a moji tři spolubratři v tomto ohnivém pekle, kouři a záření, dokud nás nenašli záchranáři a nepřivedli nás do bezpečí. Byli jsme sice všichni zranění, ale díky Boží milosti jsme přežili. "

Lidsky si nikdo neumí vysvětlit, proč tito čtyři jezuitští kněží: P. Hugo Lasalle, P. Kleinsore, P. Cieslik a P. Schiffer, kteří byli v roce 1976, v době eucharistického kongresu ještě naživu, jako jediní ze statisíců v okruhu 1,5 km přežili. Zůstává to hádankou pro všechny odborníky, proč ani jeden ze čtyř kněží neutrpěl škody radioaktivního záření a proč jejich dům vzdálený 8 bloků od centra exploze zůstal stát, přestože všechny budovy kolem byly zničeny a spáleny.

Ani 200 amerických a japonských lékařů a vědců nemohlo najít vysvětlení, proč páter Schiffer navzdory všemu žil po explozi bez následků ještě 33 let, a to při dobrém zdraví! Na mnohé otázky slyšeli všichni udiveni vždy stejnou odpověď: "Jako misionáři jsme chtěli žít v našem životě prostě poselství z Fatimy, a proto jsme se denně modlili růženec."

To je poselství Hirošimy přinášející naději: Modlitba je silnější než atomová bomba.

Když vyznají lidé všech národností a náboženských vyznání Boha jako svého Stvořitele, svého Pána a společného Otce, když budou chtít znát Jeho vůli a budou ho prosit o pomoc, tak nás to přivede k pravému míru. A když budeme především my - křesťané, vzývat růžencem "Královnu míru" a "Matku všech národů", tak to prospěje a učiní mnohem více než všechny konference a pozemské lidské námahy. Kněz Peyton řekl cosi, co se hodí právě sem: "Rodina, která se společně modlí, společně i zůstane" A to platí i pro celou lidskou rodinu.

Dnes se v centru nověvystavěného města Hirošimy nachází kostel zasvěcený Panně Marii. 15 skleněných oken znázorňuje 15 tajemství růžence, který se tam lidé den a noc modlí. Biskup Fulton J. Sheen, zesnulý biskup New Yorku, řekl v jednom rozhlasovém vysílání: "Třetí světová válka nemusí byt; ani žádná nebude, když proti hrozbě atomové bomby postavíme 'Ženu - Pannu Marii'"!

Převzato z www.maria.sk, článek naleznete zde.

Další díly seriálu Mariina vítězství

Záchrana katolických kněží v Hirošimě

Co je Mariina Legie?

Comitium Olomouc

Publikace ke stažení