Legio Mariae

1. Kdo nerozjímá Slovo Boží, tedy kdo se mu nesnaží připodobnit, nutně smýšlí a mluví jinak, než podle Boha. Pouze rozjímané Slovo Boží dává světlo našemu vědomí a vůli, aby jednaly podle Boha. Jestliže nerozjímáš Slovo Boží, budeš jednat podle svého já a půjdeš vstříc zmatku a smutku. Tudíž abys následoval Krista, musíš rozjímat Slovo Boží. Pouze v poslušnosti víře vstoupíš do společenství s Bohem. Dobře rozjímat je conditio sine qua non (nutnou podmínkou) k tomu, abys obdržel také všechny mystické dary. A naopak, nebude-li Kristus v tobě přebývat prostřednictvím svého Slova, neponeseš ovoce. Rozjímání není studium, není to ani pouhá teoretická znalost, ani prosté čtení. Dnes se správně mluví o Lectio Divina. V tomto slovním spojení je důležitějším slovem “Divina”, kterým se označuje to, že skrze rozjímání se kontemplují Boží skutečnosti, nadpřirozené věci, které jsou obsaženy v Božím Slově. Zato “Lectio” vyjadřuje prostě četbu, kterou provádíme. Prostřednictvím kontemplace nadpřirozených věcí nám Boží Slovo předává Božího Ducha a Život a dává nám stále více se stávat Božími dětmi.

2. Kdo rozjímá, zachraňuje se, kdo nerozjímá, zatracuje se, protože právě rozjímání nám dává poznat a osvojit si nadpřirozené skutečnosti. Rozjímání je nezbytné pro spásu a pro svatost. Boží Slovo prostřednictvím rozjímání přechází skrze rozum do vůle, která je sídlem lásky, zde se rozvíjí láska k Bohu a k bližnímu. Toto je proces, který se zázračně uskutečnil v Marii, která ve svém srdci rozjímala věci svého Syna (srv. Lk 2, 19.51). Někteří lidé se omezují na to, že si zběžně přečtou nějakou kratičkou duchovní myšlenku, jiní nějaký článek, jiní zase čtou Písmo jako z rychlíku. Ale je nemožné kráčet v souladu s Božím Duchem a Životem bez rozjímání, které vede k poslušnosti. A je to právě poslušnost, která nás posvěcuje, pokud ne, ztrácíme tu čas!

3. Zato někteří lidé dokáží žít v neustálém rozjímání. Nejkrásnější rozjímání se odehrává před Nejsvětější Svátostí, před Božím Synem, který se stal člověkem. Bez rozjímání může existovat jen přibližný duchovní život – člověk snadno upadne do vlažnosti a takto bude Bohem vyvrhnut ven (Zj 3,16). A co se týče zlého, ten ti dopomůže vyvrhnout z tebe, co je v tobě Božího a skrze pochybovačnost tě zavede k naprosté ztrátě Božího Slova. Zlý je schopen dopomoci ti vyvrhnout dokonce i duchovní dar neboli charisma, které jsi dostal od Pána. Kdo nerozjímá, nemůže vejít do spirituality laika ve světě, zasvěcené osoby, mnicha, řeholnice, kněžské spirituality atd..

4. Poslušnost je to, co nás posvěcuje. Jsou-li v tobě předsudky a rebelování, stane se to, že budeš jednat podle svého já. Nevzpomeneš si na Boha, na Krista, na duchovního otce, právě proto, že ti chybí rozjímání. Je to rozjímání, co ti dává poznávat skutečnosti Boží, které jsou zaznamenány v Božím Slově.

5. Často slyší kněz od věřících: “Já na rozjímání nemám čas.” Ale čas je stvořen Bohem! On ho nestvořil proti sobě samému. Naopak, Pán ustanovil jeden celý den, aby se v něm člověk věnoval právě Jemu. Není možné žít křesťanský život bez spojení s Kristem! Písmo Svaté – ať už Starý nebo Nový Zákon – je Kristus! Jak můžeš milovat Krista, pokud nepoužíváš tento mimořádný nástroj, který ti On dal? Bible obsahuje nadpřirozené skutečnosti, které se vztahují ke Kristu. O rozjímaní můžeme říct, že je dokonce jakoby svátostí, protože nám zprostředkovává Kristova Ducha a Život, ať už skrze Starý nebo skrze Nový Zákon.

6. V křesťanských biblických listech říká svatý Pavel velmi krásné věci, ale věci ještě mnohem krásnější říká Ježíš v evangeliu. Číst knihy o světcích nebo číst dopisy svatých je dobrá věc, ale musíme se vyvarovat pošetilým závěrům, jako například: “Jsem příliš daleko od těchto vzorů svatosti!” Takovéto závěry nás jen naoko ospravedlňují v naší průměrnosti. Kdežto Pán nám dal Bibli právě proto, aby se nám přiblížil! Skrze Boží Slovo, svátosti a vedení Pán jedná v našem životě. Také kázání, které slyšíme během mše svaté, je Slovem pocházejícím od Boha, který odhaluje své pravdy skrze slova praotců, věštby proroků a skrze Ježíšovo učení a skutky. Prostřednictvím kněze Církev pokračuje v hlásání Slova Božího. Prostřednictvím rozjímání si osvojuješ Ježíšovy myšlenky, nikoli ty své. Jak bys jinak mohl žít křesťanský život? Bez rozjímání je to tvé já, kdo určuje, co je správné, dobré, krásné a svaté. Fakt, že jsi součástí Církve, neznamená, že jsi automaticky svatý. Tvé já, pokud se nepřipodobní Kristovu Já, jedná v rozporu s Bohem.

7. A tak se stává, že lidé, přestože se fyzicky pohybují v církevním prostředí, jsou žvanilové, bručouni, jsou smutní, už déle nesnesou společenství, do kterého patří, ani jeho představené, kteří ho vedou. Domnívají se, že jejich vlastní úsudek je ten správný a že to ti ostatní se mýlí!

8. Rozjímání se má uskutečňovat před Nejsvětější Svátostí anebo v tichu vlastního pokojíčku. Někdy lidé ani neudělají znamení kříže, když vstávají z postele! Bez rozjímání neexistuje modlitba. Zato skutečné rozjímání je jistotně modlitbou. Rozjímat neznamená jednoduše se setkat s nadpřirozenými skutečnostmi. Musíš také prosit Pána, aby ti odňal všechno, co sis osvojil a co není v souladu s Kristem, jinak tvé rozjímání bude mít jen malý užitek a bude brzy zapomenuto. A tak Boží Slovo upadne v zapomnění a také ten, kdo ti ho zprostředkoval. Pán dává duši láskyplnou výstrahu, možná jsi si jí povšimnul, dej pozor, abys neztratil i tento dar. Bohužel, jestliže budeš zanedbávat rozjímání, jsi schopen ztratit i tuto výstrahu. A bez Božího Slova, tedy bez Krista ztrácíš všechno!

9. Kdežto dobře vykonané rozjímání posilní tvou vůli k odmítání žádostivostí světa a usnadňuje proměnu tvého života. Boží Slovo je nástrojem předávání Božího Ducha a Života. Jak bys ho mohl „zachovávat“, být poslušný, jestliže bys do něj nevstoupil? Skrze Eucharistii jsi poslušný Božímu Slovu. Jestliže nepřijmeš Boží Slovo, nepodaří se ti odstranit nemocnou afektivitu, předsudky, vzdálenost, která tě dělí od Pána, od Marie, od Církve, od svých představených a budeš mít neustálé pochybnosti a budeš stále ve zmatku. Toto jsou duše předurčené ke zklamání a k nezdaru. Ke zklamání dochází, když nenacházíme to, po čem toužíme. Ale Kristus nezklame! On dává všechna dobra, která potřebujeme pro svůj život, ať už z hlediska hmotného, duchovního, emočního atd. Ale musíš k němu kráčet v poslušnosti. A poslušnost se nastartuje pouze v rozjímání, které dává světlo, oheň a oporu. Ježíš je svědectvím poslušnosti, protože uposlechl nebeského Otce, i když byl drcen kalichem hořkosti.

10. Bez Krista, bez Božího Slova, bez poslušnosti víře snadno upadneš do iluze a do zklamání. A toto zklamání jsi si vytvořil sám! Bez Božího Slova nastupuje pýcha, nestřídmost, lenost, smilstvo, lhostejnost. Člověk je zachycený zlým skrze všechny hlavní hříchy, které potírají Boží Slovo. Bez rozjímání není poslušnosti a bez poslušnosti není víry ani křesťanského života! Lidské já se ustanoví pánem nad životem a lidské já ho zničí! Děláš si iluze, že když budeš následovat svůj způsob myšlení, dosáhneš toho, že se budeš líbit Bohu, ale není tomu tak! Ježíš neobrací svůj pohled na toho, kdo se řídí jen vlastním já. Pravá znalost Krista se uskutečňuje v poslušnosti. Někdy si lidé představují, že se líbí Bohu jen proto, že už nepáchají těžké hříchy – například hřích nečistoty – jak se jim to stávalo dříve. Ale jestliže nerozjímají Boží Slovo, jsou neustále ohroženi! Jestliže člověk nepádluje, proud ho strhne zpátky a upadne do ještě větších vin. Zlý je obratný: udržuje člověka v podřimování, a přitom napadá tělo i ducha. Jestliže člověk nerozjímá, snadno zapomene na Krista, na Marii, i na Církev.