Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Pouť kroměřižských legionářů k Matce Boží Provodovské 2011

25. července, 2012legionářské střípky z domova

 

Pouť do Provodova a Štípy

Dne 10. září 2011 pořádala naše Římskokatolická farnost Nanebevzaté Panny Marie v Kroměříži již tradiční pouť společenství Živého růžence na některé z poutních míst zasvěcených Panně Marii. Jelikož je většina členů našeho prezidia Mariiny Legie „Vítězné „ zapojena i do modliteb Živého růžence, také jsme se této poutě zúčastnili. Letos byla vybraná dvě místa a to Panny Marii Kojící ve farním kostele Panny Marii Sněžné v Provodově a Narození Panny Marie ve Štípě.

Poutní místo v Provodově pochází z počátku 18. století. Legenda vypráví, že mlynářka Anna Vlaštovicová z Dolního provodovského mlýna trpěla těžkou oční chorobou. Ve snu se jí zjevil stařec, ukázal jí místo se studánkou na okraji lesa a řekl: „Zde je voda, která bude na přímluvu Boží uzdravovat nemocné na těle i na duši“. Mlynářka si umyla oči vodou ze studánky a uzdravila se. Od roku 1712 sem putovali lidé ze širokého okolí a mnozí prý byli rovněž uzdraveni. Dorota Jahodíková z Pašovic věnovala jako poděkování za uzdravení poutnímu místu obraz Matky Boží kojící (autor neznámý). Obraz je jedinečný zejména svým námětem, který je v zemích na sever od Alp zcela ojedinělý. Původně byl zavěšen u studánky. Dnes je umístěn v poutním kostele. Reprodukce tohoto obrazu je možno nalézt u mnoha studánek v okolních lesích. Majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serenyi, nechal postavit u studánky nejprve dřevěnou kapličku. V roce 1735 byla nahrazena kaplí zděnou. Dnešní podobu dostal kostel v roce 1850, kdy byla kaple rozšířena o chrámovou loď. K chrámu patří také křížová cesta. Je v pořadí již třetí zdejší křížovou cestou. V dnešní podobě, s kamennými reliefy, pochází z let 1917 až 1918. Byla vybudována jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky v první světové válce . Každé zastavení nese proto věnování okolních obcí na památku jejich padlým farníkům. Kromě toho je na prvním zastavení arcibiskupský erb a na posledním erb rodu Serenyiů.

Protože jsme měli naplánovanou poutní mši svatou ve Štípě, vykonali jsme zde pobožnost Křížové cesty. Jednotlivá zastavení jsou umístěna ve stráni v lese a její začátek byl pro nás „ seniory „ dosti náročný, ale všem se nám ji podařilo s Boží pomocí a pod ochranou Panny Marie dobře zvládnout.

Po občerstvení u léčivé studánky jsme pokračovali na další poutní místo do chrámu Narození Panny Marie ve Štípě, kde byla již v předvečer hlavních oslav, v 17. hod poutní mše svatá, kterou celebroval Mons. P. Martin Holík, ředitel Radia Proglas. Spolucelebrant byl i náš O. Vít Hlavica.

O původu poutního místa ve Štípě je záznam v Pamětní knize farnosti Fryštacké (1617-1893), která je uložena ve Státním okresním archivu ve Zlíně-Klečůvce. Na straně 310 pod nadpisem INVENTARIUM ECCLA STIPENSIS ANNO DOMINI 1737 čteme:
Od nepamětných dob socha Panny Marie Štípské září milostmi a jest jedna ze tří nejstarších na Moravě. Původu jest neznámého. Kostelečtí, věrohodní a nejstarší obyvatelé však vypravují, že od svých předků tradicí čili ústním podáním se dověděli, v Kostelci že býval před dávnými časy kostelík (tempellum), z něhož základy a zbytky se nalézají na zahradě obyvatele Kosteleckého jménem Martina Žídka, v kterémžto kostelíku soška Panny Marie prý bývala. Odtud neznámým způsobem zmizela a nalezena byla nedaleko ve Štípském háji, mezi stromy ozářená na místě, kde nyní (roku 1730) ve skutečném kostele Štípském na oltáři se nachází, kdež nezasklena jsouc, ustavičně ctitelům svým milostnou se býti ukazovala. Základy kosteleckého kostelíku byly náhodně objeveny v první polovině minulého století při orání v zahradě usedlosti čp. 31.

Z roku 1865 se zachovala báseň Františka Sehnala ve formě rýmované zprávy o historii našeho poutního místa:

V Moravě pod hradem Lukovem,
oral muž na poli "Štíp" zvaném,
z blízké dědiny Kostelce.
Zde se mu zjevila
svatá Panna Maria,
ve blesku neobyčejném.
Tato její socha milá
v Kostelci ctívána byla
v kostelíčku chatrném.
Jehož původ žádný neví,
jak starý byl, jen Bůh sám ví,
od časů nepamětných!
Posavád jest to místo zde,
každý je viděti může,
kde stál ten kostelíček.

Od tohoto zázračného zjevení začali do Štípy putovat poutníci z blízkého i dalekého okolí, aby zde uctívali Pannu Marii. Místní obyvatelé zde k její poctě vybudovali malou kapličku. 
Už od 14. století zde můžeme předpokládat poutě k Panně Marii do Štípy.

Jelikož nám počasí přálo, byla i nálada příjemná o čemž svědčí přiložené fotografie. A tak plni dojmů z krásně prožitého odpoledne jsme se po 19. hodině navrátili obdařeni milostmi do svých domovů.

Historie poutního místa ve Štípě je převzata z knihy J. Paly, Štípa - Mariánské poutní místo, historie poutního chrámu Panny Marie Sněžné je převzata ze stránek Obce Provodov.

Za prezidium M.L. Kroměříž : Marie Věrná, Drahomíra Bursíková


 


 

 
 
Per Mariam ad Jesum!