Duch Svatý a my
Slavnost seslání Ducha svatého sice ukončila dobu velikonoční, ale neukončila působení Ducha svatého, který je tolik potřebný pro každého z nás. Ten, kdo si opravdově zazpíval a promyslil slova svatodušního hymnu, to jen potvrdí. V něm je vyjádřena živá touha po vnitřním a radostném životě. Zní jako zpěv poutníka, který před sebou nevidí cíl své cesty, volá k nebesům, aby mu ukázala, kde najde klid, blaženost a svobodu vyššího života. Jistě z duše obtížené úzkostí, zatopené mlhami nejistoty, zkrušené starostmi, které se zdají nepřekonatelné tryskají slova: Přijď, ó duše přesvatý, světla svého bohatý, paprsek rač na nás vlít! Noc bezradnosti se snesla do duše francouzského krále Roberta Zbožného, který je podle tradice skladatelem našeho svatodušního hymnu. V jeho zemi byl mír, ale jeho duše bouřila nepokoji domácího života. Tím to bylo obtížnější pro krále, když venku byl klid, ale doma nesváry a rozepře. Venku svítí slunce, ale doma zuří bouře. Král hledal v modlitbách a písních, které skládal, úlevu. A jednou z nejkrásnějších jeho duchovních písní je naše svatodušní sekvence. Pro svoji vroucnost se uchovala i pro nás. Její autor poznal až do dna ubohost lidské duše, která není prosvícena Světlem Ducha svatého. Pochopil její chudobu, nejistotu v roztodivných touhách, její sklon ke smyslným žádostem. Pocítil tíhu života v kalu, její vyprahlost a žízeň, její rány a bolesti. Připadal si jako lodička bez kotvy, neupevněná, stále zmítaná bouří a větrem ve vlnách neklidného oceánu. Život mu připadal dlouhým blouděním pouští, jejíž hranice není možno dohlédnout. Proto zaznívá výkřik klesajícího a malomyslného: Příjďiž Otče nebohých, dárce darů přemnohých, rač nám mysl osvítit. Hledá Utěšitele, kterého Kristus slíbil apoštolům a jeho příchod slavíme o slavnosti Seslání Ducha svatého. Volá po něm, protože je slíben všem. A Duch svatý, velký přítel duší, které po něm volají a touží, sestupuje do jeho rozbouřeného nitra. Utišuje vnitřní bouři, jako Kristus ji utišil na jezeře Genezaretském. Kdo zná tajemné působení Ducha svatého, Utěšitele a Osvětitele, ten neklesá. Duch svatý tiše šeptá i jemu: Proč se bojíš? Proč jsi malověrný? Vstaň a důvěřuj! Kéž bychom uměli každý den prosit Ducha svatého o pomoc, aby nás vedl k vyššímu životu.
Žijeme v době velkých vynálezů. Svítíme mnoha výkonnými žárovkami. Posloucháme rozhlas, televizi, používáme moderní telefony a jinou sdělovací techniku. Ale přesto v mnohých duších panuje tma, chaos a zmatek. Jenom paprsky milosti Ducha svatého mohou pomoci. Prosme proto vroucně s naší Matkou Pannou Marií, aby nám Duch svatý pomohl. Amen.
V Olomouci 14. června 2019
P František Dobeš, duchovní vůdce Comitia Legio Mariae Olomouc.
